Kryoterapie

FYZIOLOGICKÉ PROCESY DOPROVÁZEJÍCÍ KRYOTERAPII

Stres v podobě krátkého, ale intenzivního vlivu velmi nízkých teplot uvádí do pohybu hormonální reakci a do těla se vylučují látky, které mají za úkol zachovat lidský organismus nepoškozený. V krevním séru se tak zvyšuje hladina endorfinů vyznačujících se výrazným proti-bolestivým účinkem, ale taky kortikoidů a testosteronu (u mužů). Prostřednictvím chladu dochází ke snížení vodivosti nervů i ke svalovému uvolnění, cévy se stahují. Krev se z kapilár, které jsou v kontaktu s nízkou teplotou, redistribuuje do vnitřního oběhu, kde proudí a filtruje se pod vyšším tlakem, což podporuje vyplavení toxických složek.

ÚČINKY KRYOTERAPIE V KOMPLEXNÍM POJETÍ


Léčebně - rehabilitační efekt:

Reakcí na chlad, tedy působením hormonů, snížením vodivosti nervů, uvolněním, dochází k výraznému snížení subjektivního pocitu bolesti, což představuje pozitivum zejména při léčbě postižení pohybového aparátu, revmatických onemocnění i zánětlivých onemocnění kloubů, ale taky při korekci poúrazových stavů. Nejnovější výzkumy dokazují, že zvýšená látková výměna podmiňuje dokonalejší redistribuci minerálů a vitamínů, což příznivě působí na pacienty trpící osteoporózou.

Regeneračně - rekondiční efekt:

Vylučování hormonů, zejména testosteronu v průběhu kryoterapie je zajímavé hlavně pro sportovce. Tento jev má totiž přímý vliv na růst svalové hmoty a na zvýšení výkonnosti při silovém a vytrvalostním tréninku. Působení nízkých teplot zároveň urychluje léčbu měkkých tkání a kloubů po úrazech (luxace, pohmoždění, vyvrtnutí).

Preventivní a kosmetický efekt:

Současné laboratorní výzkumy zjevně svědčí o tom, že kryoterapie působí pozitivně na imunitní systém a posiluje tak obranyschopnost organizmu. Vytlačením tuku z buněk při jejich stáhnutí chladem a jejich následným prokrvením se dosahují úspěchy i při úpravách celulitidy.

Mobilizace rezerv:

Klienti často hovoří po absolvování celotělové kryoterapie o náhle probuzených pocitech mimořádné tělesné síly a duševního blaha. Tyto pocity způsobuje reflektorické vyplavení "hormonů štěstí" podobně jako po horském výstupu za krásného slunečného počasí nebo po bungee jumpingu. Pravidelné absolvování série procedur vede k mobilizaci silových a energetických rezerv a k permanentnímu vzestupu výkonnosti o 15% až 20%.

ÚČINKY KRYOTERAPIE NA ORGANISMUS

Aktivní periferní prokrvení těla, které přetrvá až několik hodin a dosahuje čtyřnásobně vyšších hodnot než před kryoterapií. Takto výrazné prokrvení tkání zásadně zlepšuje metabolismus tkání a urychluje vyplavování škodlivých produktů metabolismu (laktát, histamin). Urychluje hojení zranění a odstraňuje otoky a záněty.

Subjektivní pocit bezbolestnosti, který vydrží 6-8 hodin po každé terapii, což umožňuje vyšší intenzitu a efektivitu rehabilitace. Bolest tlumí přímé působení chladu na receptory, snížení rychlosti vedení nervových vláken, zvýšená hladina endorfinů a další.

Snížení svalového tonu (napětí), ke kterému dochází vlivem snížení gamamotorické aktivity a zpomalením vedení vzruchů nervovými vlákny.

Pozitivní působení na psychiku - hladina úzkosti a dráždivosti výrazně klesá, zlepšuje se rozhodovací proces, pohybová a vizuální koordinace, zlepšuje se přesnost práce a emoční kontrola. Zvyšuje se efektivita, vytrvalost a odolnost centrálního nervového systému vůči únavě a zátěži, přesnost myšlení a orientace v prostoru.

Zvýšení koncentrací řady hormonů - vytvoření tzv. hormonální odezvy - vlivem působení extrémního chladu dochází k nárůstu hladin mnoha hormonů, např. noradrenalinu a dopaminu (zlepšení motorických funkcí, pozornosti a dobré nálady), kortizolu (zvýšení celkové pohotovosti organismu v zátěžových situacích a zmírnění účinků zánětů v těle), testosteronu u mužů (podpora sexuálního života) a v neposlední řadě vyplavení hormonu endorfinu - tzv. hormonu štěstí - a serotoninu (hormony navozující psychickou pohodu, upravují spánkový rytmus, navozují pocity psychické pohody). Tato hormonální odezva přetrvá v těle až po dobu 3 měsíců po absolvování kryoterapeutické kůry.

Zvýšení odolnosti imunitního systému - zvýšením počtu T lymfocytů, které jsou podstatou specifické (získané) buněčné imunity, při níž potírají např. nádorové buňky či buňky napadené viry. Některé T-lymfocyty jsou schopné účinně regulovat imunitní systém.